Mistři světa v šachu 1972 - současnost

Anatolij Karpov (1975-1985)

Dnes je známá především rivalita mezi Karpovem a jeho nástupcem, Garrim Kasparovem, s nímž vedl dlouholetý gigantický souboj o titul (1984-1990) a posléze nepřímý souboj o prestiž dvou konkurenčních titulů. Jejich první zápas (1984, hraný na 6 vítězství) FIDE ukončila po 48 partiích za stavu 5:3 pro Karpova, ovšem v okamžiku, kdy Karpov začal prohrávat (v jednom okamžiku už Karpov vedl 5:0) neboť už podle ní trval příliš dlouho. Kontroverzní rozhodnutí FIDE ukončit zápas a později jej opakovat od nuly oba šachisté označovali za nespravedlivé a velice přispělo k napětí mezi nimi.

O rok později se zápas opakoval za změněných podmínek (24 partií) a Karpov prohrál 11:13.

Karpov svůj gigantický boj o titul s Kasparovem odmítal vzdát. Střetl se s ním o něj ještě třikrát, v letech 1986 (11,5:12,5), 1987 (12:12) a 1990 (11,5:12,5). Jejich rivalita až nenávist měly i politické pozadí, Kasparov považoval Karpova za chráněnce nomenklatury a nesnášel ho i po rozpadu Sovětského svazu („Nemám rád nacionalisty, komunisty ani fašisty, a proto nemám rád ani jeho. On je nacionální komunista.“).

Po vystoupení Kasparova z FIDE (1993) se stal bez souboje se svým rivalem mistrem světa v šachu podle FIDE (1993-1999), avšak prestiž tohoto titulu byla pochybná, když uvážíme, že nejsilnější šachisté té doby opustili FIDE, jejíchž šampionátů se nadále neúčastnili, a založili konkurenční organizaci PCA s vlastním šampionátem. Kasparov s Karpovem měli svést ještě jeden nepřímý souboj: souboj o prestiž svých titulů.

Zpočátku to ještě vypadalo pro FIDE a Karpova velmi dobře: v roce 1994 se on i Kasparov zúčastnili superturnaje v Linares, kterého se zúčastnila prakticky celá šachová špička (byl to první turnaj XVIII. kategorie v historii, průměrné ELO hráčů bylo 2685). Kasparov vzhledem k impozantnímu obsazení turnaje prohlásil, že vítěz se bude moci právem nazývat "šampión turnajů". Toto první nepřímé měření sil, které mělo též porovnat sílu obou šampiónů a prestiž obou titulů, skončilo fantastickým Karpovovým vítězstvím. Předvedl nejlepší turnajový výkon své kariéry, turnajem prošel bez porážky a s 11 body ze 13 možných předstihl 2.-3. Kasparova a Širova o neuvěřitelných 2,5 bodu (byl to největší procentní náskok vítěze turnaje nejvyšší třídy od Aljechinova vítězství v San Remu v roce 1930). Některá Karpovova vítězství představovala absolutní vrchol šachového mistrovství, výhru nad Topalovem mnozí kometátoři považují za nejlepší partii jeho života. Vnitroturnajový ELO rating Karpova (ELO vypočítané na základě výsledků pouze tohoto turnaje) dosáhl neuvěřitelných 2985 bodů, což je dodnes nepřekonaný rekord.

Tento slibný začátek však postupně zvadl. Stárnoucí Karpov postupně slábl, zatímco Kasparov sílil. V druhé polovině 90. let už nebylo pochyb o tom, že se situace změnila, zatímco Kasparov nezpochybnitelným způsobem dominoval turnajům a téměř vždy končil první, Karpov končil za ním, často až v hloubi tabulky. Karpov obhájil svůj titul v roce 1996 v zápase s Kamským (+6-3=9), nicméně prestiž jeho titulu dále upadala a množily se i kritiky, že Karpova krom zápasového mistrovství drží u titulu i obrovské zvýhodnění úřadujícího mistra světa, který nemusí absolvovat vyčerpavájící turnaje a zápasy, kterými prochází vyzyvatel, a v případě remízy navíc zůstává u titulu.

FIDE, čelící stále silnějšímu tlaku a ovlivněná i klesající prestiží titulu, se nakonec rozhodla způsob zápasů reformovat. První reforma ovšem podle kritiků Karpova ještě více zvýhodnila - kandidáti se stále museli k němu probojovat a on nastupoval odpočatý až ve finále k malému zápasu. V roce 1998 remizoval s Ánandem (+2-2=2), aby ho pak vyřadil v tiebreaku 2:0 (tiebreak byl ve srovnání s předchozím systémem jediným zlepšením z pohledu vyzyvatele). Karpovi v té době patřila 6. příčka v TOP ELO listině. Kritika systému mistrovství poté ještě zesílila a FIDE nakonec pod tlakem rozhodla, že od roku 1999 se mistr světa musí účastnit soutěží kandidátů. Karpov se poté další obhajoby titulu vzdal.

Garri Kasparov (1985-1993)

Garri Kimovič Kasparov (nar. 13. dubna 1963 Baku, Ázerbájdžán) je šachový velmistr, mistr světa v šachu v letech 1985–2000, a současný ruský opoziční demokratický politik.

Šachy se začal učit už jako sedmiletý v Domě pionýrů v Baku. Od deseti let patřil mezi žáky Michaila Botvinnika. Po smrti Kasparovova otce změnil příjmení z rodného Vajnštejn na rusky znějící jméno Kasparov podle matky, Arménky Klary Kasparjan.

Kasparov se po dlouhé sérii těžkých zápasů s Anatolijem Karpovem v letech 1984–1985 stal nejmladším držitelem titulu mistra světa v šachu a držel ho podle FIDE až do roku 1993. Tehdy po neshodách s FIDE založil vlastní organizaci Professional Chess Association. Titul mistra světa ztratil až roku 2000, kdy ho porazil Vladimir Kramnik.

Po téměř celou dobu od roku 1985 až do svého odchodu do důchodu roku 2005 měl nejvyšší Elo rating ze všech šachistů na světě. Kasparov měl podobný styl jako Michail Tal – agresivní a plný nástrah a kombinací. Od Karpova se ve vzájemných zápasech naučil také výborné technice a trpělivosti.

Kasparov ohlásil svůj odchod z profesionálního šachu 10. března 2005; místo toho se chce věnovat politice a psaní.

Od té doby vystupoval kriticky vůči politickým praktikám ruského prezidenta Putina a je zakladatelem hnutí Sjednocená občanská fronta, jednoho z předních členů opoziční aliance Jiné Rusko. 30. září 2007 ho nominovalo do prezidentských voleb na jaře 2008, v prosinci však oznámil, že kandidaturu nestihl podat kvůli vládním obstrukcím znemožňujícím mu uspořádat nezbytný formální nominační kongres. V době Sovětského svazu byl členem Komunistické strany Sovětského svazu. Od roku 1984 členem Ústředního výboru Komsomolu.

DVA KONKURENČNÍ TITULY

V r. 1993 byla založena Asociace šachových profesionálů (PCA), do které vstoupila řada velmistrů, kteří nesouhlasili s praktikami Mezinárodní šachové federace (FIDE). Mnozí šachisté startovali v turnajích obou organizací i v rámci obou organizací bojovali o titul mistra světa.

MISTŘI SVĚTA PODLE FIDE

Anatolij Karpov (1993-1999)

Alexandr Chalifman (1999-2000)

V roce 1999 se zúčastnil v Las Vegas vyřazovacího turnaje o mistra světa FIDE, kde dosáhl historického úspěchu. Ve druhém kole vyřadil Gatu Kamského 2,5-1,5. Ve čtvrtém kole porazil Borise Gelfanda 2,5-1,5. Ve čtvrtfinále přešel přes Juditu Polgárovou 1,5-0,5. V semifinále porazil Liviu-Dietera Nisipeana 3,5-2,5.

Ve finále se utkal s Vladimírem Akopjanem. V tomto zápase zvítězil 3,5-2,5 a stal se tak mistrem světa FIDE.

V roce 2000 se zúčastnil vyřazovacího turnaje o mistra světa FIDE v Dillí. Ve čtvrtém kole se mu podařilo porazit Petera Léka 4,5-3,5. Ve čtrfinále ale prohrál 2,5-3,5 s budoucím vítězem turnaje Viswanathanen Anandem.

Výpis největších úspěchů:

    * 2002: vítězství olympiády v týmu Ruska
    * 2000: vítězství olympiády v týmu Ruska
    * 2000: mistr světa FIDE v Las Vegas
    * 1998: 1. Bad Wiessee
    * 1997: 1. Aarhus
    * 1997: 1. Petrohrad velmistrovský turnaj
    * 1996: 1. šampion Ruska
    * 1995: 1. Petrohrad (open)
    * 1993: 1. Ter Apel
    * 1992: vítězství olympiády v týmu Ruska
    * 1990: 1. Groningen
    * 1990: titul mezinárodního velmistra
    * 1986: mistr Evropy juniorů

Viswanathan Anand (2000-2002)

Viswanathan Anand (* 11. prosince 1969 Madras) je indický šachový velmistr a od září 2007 mistr světa v šachu, patnáctý v řadě nástupnictví klasické linie. Byl také mistrem světa FIDE v letech 2000 až 2002. Je jedním z mála šachistů, jenž přesáhli magickou hranici ELO ratingu 2800 (jeho absolutním maximem je ELO 2803, kterého dosáhl dvakrát, v dubnu 2006 a dubnu 2008. 

Za přínos v oblasti sportu obdržel vysoká indická vyznamenání: Padmashri, 1988; Padma Bhusan, 2001; Padma Vibhushan, 2008.

Ruslan Ponomarjov (2002-2004)

Ruslan Olegovič Ponomarjov (*11. října 1983) je ukrajinský šachový velmistr a mistr světa FIDE v letech 2002-2004.

K dubnu 2009 má 2726 FIDE ELO, což ho řadí mezi 20 nejlepších hráčů v žebříčku.

Ruslan Ponomarjov získal titul mistra světa již mezi dvanáctiletými v roce 1995, rok na to se stal světovým šampiónem v kategorii šestnáctiletých i osmnáctiletých. Velmistrovský titul získal již ve svých čtrnácti letech. Významně přispěl k bronzu Ukrajiny na Šachové olympiádě 2000 v Istambulu, kde zároveň získal zlatou medaili za nejlepší individuální výsledek na 2. šachovnici.

V roce 2002 se zúčastnil v Moskvě vyřazovacího turnaje o mistra světa FIDE, kde dosáhl historického úspěchu. Ve druhém kole vyřadil Sergeje Tivjakova 3-1. Ve třetím kolem zvítězil nad Kirilem Georgievem 2-0. Ve čtvrtém kole porazil Alexandr Morozeviče 2,5-1,5. Ve čtvrtfinále přešel přes Jevgenije Barejeva 3-1. V semifinále porazil Petera Svidlera 2,5-1,5.

Ve finále se utkal s Vasilijem Ivančukem. V tomto zápase zvítězil 4,5-2,5 a stal se tak mistrem světa FIDE jako 19letý, což je dodnes rekord.

Protože se stal mistrem světa v době rozdělení titulu mistra světa mezi FIDE a PCA, plánoval se na základě dohody učiněné v Praze zápas mezí ním a Garri Kasparovem, jehož vítěz by se utkal s vítězem zápasu Vladimír Kramnik-Péter Lékó. K tomu ale nakonec nedošlo.

Vyřazovacího turnaje o mistra světa FIDE 2004 v Tripolisu se rozhodl neúčastnit, titul tak připadl vítězi turnaje, kterým byl Rustam Kasimdžanov.

Kvalifikoval se do kandidátských zápasů o mistra světa FIDE 2007, v nich ale podlehl 2,5-3,5 Sergeji Rublevskému.

Výpis největších úspěchů:

    * 2007: 2. Karlovy Vary [7]
    * 2007: 3. Hoogeveen (Nizozemí)[8]
    * 2006. 1. Cuernavaca (Mexico) (16.kategorie FIDE)[9]
    * 2006: 1. mez. turnaj A. Karpova[10]
    * 2006: 1.-3. Memoriál na památku M.Tala Moskva
    * 2005: 3. Sofie (20.kategorie FIDE)
    * 2005: 1. Pivdenniy Bank Efim Geller Memorial (mezinárodní turnaj v Oděse)
    * 2005: 1. Pamplona(16.kategorie FIDE)
    * 2004: vítězství olympiády v týmu Ukrajiny v Calvii (ESP)
    * 2002: zisk titulu mistr světa FIDE
    * 2002: 2. Linares (20.kategorie FIDE)
    * 2001: zápas s Viktorem Korčným 4:4
    * 2001: 1. Kramatorsk
    * 2000: 3. za tým Ukrajiny na 34.olympiádě v Istambulu, 1.místo na 2.šachovnici
    * 1998: 3. za tým Ukrajiny na 33.olympiádě v Elistě
    * 1997: mistr světa do 18 let
    * 1997: 1. Nika-97 (Kijev)
    * 1996: mistr světa do 18 let
    * 1996: mistr světa do 16 let
    * 1996: 1. Sevastopol (mez. turnaj)
    * 1995: šampion Evropy do 12 let
    * 1994: 3. mistrovství světa do 12 let

Rustan Kasimdžanov (2004-2005)

Rustam Kasimdžanov (*8. září 1979) je uzbecký šachový velmistr a mistr světa FIDE v letech 2004-2005.

K říjnu 2008 má 2672 FIDE ELO, což ho jako nejlepšího uzbeckého šachistu řadí mezi 50 nejlepších hráčů světového žebříčku.

V roce 2004 se v Tripolisu zúčastnil vyřazovacího turnaje o mistra světa FIDE. Ačkoli nepatřil k favoritům, dosáhl historického úspěchu. Nejprve překvapivě zvítězil nad Vasilijem Ivančukem 2,5-1,5. Poté porazil v osmifinále Zoltána Almásiho a ve čtvrtfinále si poradil s Alexandrem Griščukem 3-1. V semifinále porazil Veselina Topalova 4-2.

Ve finále se utkal s Michaelem Adamsem. Po šesti partiích byl stav zápasu nerozhodný 3-3 a rozhodovalo se posléze v partiích rapid šachu. V nich Kasimdžanov zvítězil 1,5-0,5 a stal se tak mistrem světa FIDE.

Protože se stal mistrem světa v době rozdělení titulu mistra světa mezi FIDE a PCA, plánoval se zápas mezi ním a Garrim Kasparovem, k jeho ukutečnění ale nedošlo.

V roce 2005 v San Luis absolvoval turnaj osmi hráčů o mistra světa FIDE. Skončil na 6. místě.

V roce 2007 se zúčastnil kandidátského turnaje, byl ale ve vyrovnaném souboji vyřazen Borisem Gelfandem v prodloužení (+0-0=6; 0,5-2,5 rapid)

Výpis největších úspěchů:

    * 2004: mistr světa FIDE v Tripolisu
    * 2002: 2. Hajdarábád
    * 2002: 1. Pamplona
    * 2001: 1. Essen
    * 1998: 1. šampionát Asie
    * 1997: titul mezinárodního velmistra

Veselin Topalov (2005-2006)

Veselin Topalov (* 15. března 1975) je bulharský šachový velmistr, který byl v letech 2005 až 2006 mistrem světa mezinárodní šachové federace FIDE. V dubnu 2009 vede žebříček FIDE s ratingem ELO 2812 bodů. Roku 2005 obdržel šachového Oskara. V Bulharsku je Topalov jednou z největších celebrit, v roce 2005 tam byl vyhlášen mužem roku. Veselin Topalov je kombinačně laděný útočný hráč a nebojí se v partiích riskovat.

Šachy se naučil hrát v osmi letech. Ve 12 letech se stal mistrem sportu a ve 14 letech mezinárodním mistrem. V roce 1989 zvítězil na mistrovství světa mládeže do 14 let v Portoriku a v roce 1990 získal stříbrnou medaili na mistrovství mládeže do 16 let v Singapuru. Velmistrem se stal v roce 1992. V roce 1994 hrál za Bulharsko na šachové olympiádě v Moskvě, kde podal nejlepší výkon na první šachovnici a přispěl k zisku 5. místa družstva. V roce 1995 se probojoval do světové špičky a začal se účastnit superturnajů.

Na mistrovství světa FIDE 1998 hraném vyřazovacím systémem vypadl ve druhém kole s Jeroenem Piketem 0,5-1,5. Na mistrovství světa FIDE 1999 v Las Vegas skončil v osmifinále po prohře s Vladimirem Kramnikem 1-3. Roku 2000 nastoupil v dalším ročníku Dillí kde vypadl ve čtvrtfinále s Michaelem Adamsem 0-5-1,5.

V roce 2002 se mistrovství světa FIDE hrálo v Moskvě. Topalov se probojoval do osmifinále, kde prohrál s Alexejem Širovem 3-4. V roce 2002 se také zúčastnil Dortmundských šachových dnů, které byly zároveň kandidátským turnajem asociace profesionálních šachistů PCA o právo vyzvat tehdejšího mistra světa PCA Kramnika. Topalov se probojoval do finále, tam ale prohrál s Péterem Lékem 1,5-2,5. V roce 2004 se zúčastnil turnaje Mistrovství světa FIDE 2004, hraného opět vyřazovacím způsobem. Ve 3. kole zvítězil nad Sergejem Movsesjanem 1,5-0,5, v osmifinále zdolal Kožula 2-0 a ve čtvrtfinále Charlova stejným poměrem. V semifinále byl však poražen tehdejším vítězem a mistrem světa FIDE 2004 Rustamem Kasimdžanovem 2-4.

Turnaj o titul mistra světa FIDE se konal roku 2005 od 27. září do 16. října v Potrero de los Funes v provincii San Luis v Argentině. Po kritice vyřazovacího systému předchozích mistrovství se o titulu rozhodovalo v turnaji osmi špičkových hráčů. Kromě Topalova zde hráli Viswanathan Anand, Péter Lékó, Alexandr Morozevič, Petr Svidler, Judit Polgárová, Rustam Kasimdžanov a Michael Adams. Hrálo se systémem každý s každým bílými i černými kameny, celkem tedy 14 partií. Topalov v první polovině získal vynikajících 6,5 bodu ze sedmi partií. Ve zbylých sedmi partiích hrál na jistotu a remizoval. S celkovým výsledkem 10 bodů ze 14 partií se stal s náskokem 1,5 bodu vítězem turnaje a mistrem světa FIDE.

23. září - 13. října 2006 se v Elistě konal zápas sjednocující tituly mistrů světa FIDE a PCA. Topalovovým soupeřem v zápase na 12 partií byl Vladimir Kramnik, mistr světa PCA. Bylo dohodnuto, že v případě nerozhodného výsledku následují čtyři partie v rapid šachu a v případě trvání nerozhodného stavu 2 až 3 partie bleskové. Topalovov začal zápas nešťastně prohrou v prvních dvou partiích. Zápas probíhal v dusné atmosféře a provázely ho spory. Kramnik se nedostavil k 5. partii a Topalov ji vyhrál kontumačně. V osmé partii se Topalovovi podařilo vyrovnat. Po 12 partiích byl stav nerozhodný 6-6 a rozhodovalo se v prodloužení se zrychleným tempem. Tam Topalov prohrál 1,5-2,5, a titul tak udržel Vladimir Kramnik.

Roku 2009 se Topalov utkal v zápase s Gatou Kamským a zvítězil 4,5:2,5. To znamená, že Topalov bude bojovat s vítězem zápasu Anand-Kramnik o titul mistra světa v šachu.

MISTŘI SVĚTA PODLE PCA/Braingames

Garri Kasparov (1993-2000)

Vladimir Kramnik (2000-2006)

Vladimir Borisovič Kramnik (narozen 25. června 1975) je ruský šachový velmistr a bývalý mistr světa.

K dubnu 2009 má 2759 FIDE ELO, což ho řadí na 4. místo světového žebříčku.

Kramnik pochází z umělecké rodiny, jeho otec byl herec a matka hudební učitelka. Šachy se naučil od svého otce ve čtyřech letech. Kramnik byl fascinovaný hrou a první šachové zkušenosti sbíral v Domě pionýrů v Tuapse. V jedenácti letech se stal kandidátem mistra. Nadějného hráče si povšimla Botvinnikova škola a její vedoucí Michail Botvinnik. Jen nejtalentovanější hráči SSSR se mohli učit v této prestižní šachové škole a Kramnik byl mezi nimi. Dělal velké pokroky. Slavní hráči, kterými byl nejvíce ovlivněný byli José Raúl Capablanca, Alexandr Aljechin, Robert J. Fischer, Anatolij Karpov a Garri Kasparov. Kasparov přednášel ve škole příležitostně. Kramnik si povšiml, že Karpov i Kasparov se od ostatních mistrů světa odlišují a že jsou vítězové. Dospěl k názoru, že je třeba studovat širokou škálu pozic pro to, aby byl lepším hráčem.

Kramnik měl dobré uspěchy už jako mladý, vyhrál mistrovství světa do 18 let. První jeho velké šachová událost se uskutečnila v roce 1992 a ten, kdo mu dal příležitost, byl sám Kasparov. Po pádu SSSR chtělo mít Rusko tým, který by uspěl na Olympiádě v Manile. Kasparov tým vedl a šokoval ruskou šachovou veřejnost tím, že požadoval, aby byl do týmu zařazen šestnáctiletý Vladimir Kramnik. Danou zemi na olympiádě reprezentují čtyři hráči a tehdy Kramnik dokonce ještě neměl velmistrovký titul, zatímco v Rusku byla spousta velmistrů. Nicméně váha Kasparovova požadavku byla veliká a Kramnik byl zařazen do týmu. Kramnik plně ospravedlnil svoji nominaci a uhrál vynikající výsledek 8,5 bodu z 9 partií a přispěl tak k vítězství Ruska na olympiádě. Vyhrál také zlatou medaili za nejlepší individuální výsledek, což bylo odměnou k jeho 17.narozeninám.
V letech 1992-2000 se Vladimír Kramnik již pohyboval ve světové špičce a dosáhl vítězství i druhých míst na řadě silných turnajích. Mnoho šachových odborníků včetně Kasparova ho považovalo za budoucího šampióna.

Roku 1994 se zúčastnil v New Yorku boje o Mistra světa PCA, prohrává ale s Gatou Kamským 1,5-4,5.

Ještě v roce 1994 se účastní i boje o Mistra světa FIDE, vítězí ve čtvrtfinále ve Wijk aan Zee v Nizozemsku nad Leonidem Judasinem 4,5-2,5. V semifinále v Sanghi Nagar v Indii ale prohrává 3,5-4,5 s Borisem Gelfandem.

V roce 1998 sehrává v Cazorle ve Španělsku zápas s Alexejem Širovem o právo vyzvat mistra světa PCA Garriho Kasparova. Se Širovem prohrává 3,5-5,5. Zápas Širov-Kasparov se ale nakonec neuskutečnil.

Roku 1999 se účastní vyřazovacího turnaje o Mistra světa FIDE v Las Vegas. Poráží Sergeje Tivjakova 1,5-0,5, Viktora Korčného 1,5-0,5 a Veselina Topalova 3-1. Ve čtvrtfinále je ale vyřazen Michaelem Adamsem 2-4.

Podařilo se dojednat zápas mezi ním jako vyzyvatelem a Garri Kasparovem jako obhájcem o titul Mistra světa PCA. Hrálo se v Londýně od 8.října do 4.listopadu 2000. Zápas se konal na 16 partií a za stavu 8:8 by Kasparov obhájil. Cenový fond činí 2 miliony dolarů, vítěz získává 2/3, poražený 1/3. Ačkoli v tomto zápase není Kramnik favoritem, dosahuje velkého úspěchu. V zápase vítězí ve druhé a v desáté partii a žádnou neprohrává. Těžil z výborné přípravy na zápas, kdy volil zahájení, ve kterých se Kasparovovi nedařilo prolomit jeho obranu. Celkovým výsledkem 8,5-6,5 (+2-0=14) se Vladimir Kramnik po 15 letech zápasové neporazitelnosti Garriho Kasparova stává jeho přemožitelem a Mistrem světa PCA.

Vyzyvatelem se poté stal Péter Lékó, který zvítězil v turnaji kandidátů PCA. Je v té době také jediným hráčem, se kterým má Kramnik negativní vzájemnou bilanci. Zápas se koná roku 2004 v Brissagu ve Švýcarsku. Hraje se na 14 partií, kdy nerozhodný stav stačí k obhajobě. Kramnik vítězí ve druhé partii, prohrává ale pátou a osmou. Aby obhájil titul, musí zvítězit v poslední partii. To se mu ale podaří a po těžkém boji tak titul obhajuje s výsledkem 7-7 (+2-2=10).

Další Mistrovství světa se koná 23.září-13.října 2006 v Elistě a jde o zápas sjednocovací, mezi FIDE a PCA. Kramnikovým soupeřem je Veselin Topalov, mistr světa FIDE z roku 2005. Oba hráči bez ohledu na výsledek mají přislíbeno půl milionu dolarů. Hraje se na 12 partií. V případě nerozhodného výsledku následují 4 partie v rapid šachu a v případě trvání nerozhodného stavu 2 až 3 partie bleskové. Úvod zápasu vychází Kramnikovi výborně a vítězí v prvních 2 partiích. Zápas probíhá v dusné atmosféře, před pátou partií podává Topalovův sekundant S.Danajlov protest a obviňuje Kramnika z využívání počítače či jiného podvodu na toaletě, které mají hráči oddělené. Obvinění se neprokázalo, ale smírčí komise rozhodla, že oba budou navštěvovat společnou toaletu a Kramnikova byla dočasně uzavřena. S tím Kramnik nesouhlasí, protože samostatné toalety byly v podmínkách zápasu a na protest nenastupuje k páté partii a prohrává ji kontumačně. I přes tyto spory se podařilo v duelu pokračovat. Zápas zaznamenává obrat, když Topalov vyrovnává vítězstvím v osmé partii a vítězí i deváté, čímž se ujímá vedení. V desáté partii se ale podaří Kramnikovi vyrovnat. Zbylé dvě partie končí nerozhodně a následuje prodloužení 4 partie v rapid šachu. První partie prodloužení končí remízou, ve druhé vítězí Kramnik, ve třetí se daří Topalovovi vyrovnat. Ve čtvrté Kramnik dosahuje opět vítězství a stává se tak vítězem zápasu 8,5-7,5 (+2-2=8; +2-1=1) a Mistrem světa v šachu.

Mezi 12.-30. zářím 2007 se Vladimir Kramnik účastní v Mexico City turnaje o Mistra světa 2007. V turnaji hraje 8 špičkových velmistrů, každý s každým oběma barvami, celkem 14 partií. Končí na 2.místě s 8 body a ztrácí tak titul, který získává vítěz turnaje Višvánáthán Ánand.

Má právo odvety pro souboj o mistra světa 2008 mezi ním jako vyzyvatelem a držitelem titulu Anandem. Hraje se od 11. do 30. října 2008 v Bonnu. Cenový fond zápasu činí 1,5 milionu euro. V tomto zápase se Kramnikovi ale nedařilo a prohrál 4,5-6,5 (+1-3=7).

Zápasy s počítači:

2002 Bahrajn - zápas s Deep Fritz 8 na 8 partií. I přes dobrý Kramnikův start zápas končí nakonec nerozhodně 4:4.

2006 Bonn - zápas s Deep Fritz 10, v případě vítězství získává Kramnik milion Euro, v případě prohry poloviční částku. Po remíze v první partii se ve druhé partii dopouští Kramnik v remízové pozici fatální chyby - přehlédnutí matu a tak zbytečně prohrává. Pak následují 3 remízy a v poslední partii, ve které musí vyhrát, více riskuje a počítač vítězí. Celkový výsledek 2:4 (+0-2=4).

ZNOVUSJEDNOCENÍ

Po složitých jednáních se nakonec podařilo obě organizace sjednotit a v říjnu roku 2006 proběhl sjednocovací zápas o titul mistra světa mezi Veselinem Topalovem (FIDE) a Vladimirem Kramnikem, po němž Kramnik oba dočasně existující tituly sjednotil ve svých rukou.

Vladimir Kramnik (2006-2007)

Viswanathan Anand (2007-2012)

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_v_%C5%A1achu